Na mé zahradě mají všechny rostliny možnost růst a tak se každým rokem podivuji, které další si ke mně našly cestu. Bývají to takové, které později ráda sbírám do bylinných směsí, na výrobu mastí nebo do jídel. To je i případ pelyňku černobýlu. Nechávám ho vyrůst do celé krásy, a tak mám v pozdním létě na zahradě bylinu, která vypadá trochu jako hustě rozvětvený stromek vyšší než dva metry…
Pelyněk bývá označován za nežádoucí plevel nebo taky za vynikající léčivou bylinu. Můžete si vybrat. A sami případně zakusit jeho léčivou sílu. Začtěte se do článku o této úžasné léčivé bylině.
Roste téměř v každém příkopu, na okrajích luk, u lesních cest. V pozdním létě je to nepřehlédnutelná bylina. Často ji uvidíte v blízkosti kopřiv nebo lopuchu.
Tuto rostlinu mám ráda pro její příjemnou vůni, sladkou chuť, mohutný vzrůst i léčivé účinky. Pelyněk sbírám a suším do čajových směsí. Je mou oblíbenou bylinou natolik, že ho usušený ve svazcích zavěšuji na okna místo záclon – tam plní svou ochrannou úlohu.
Pelyněk černobýl se v bylinkářství užívá při dýchacích, žaludečních, žlučníkových i střevních potížích. Tlumí bolestivé křeče, je účinný při nevolnostech, nechutenství, ale i zánětu průdušek. Dokáže pomoci při bolestivé či nepravidelné menstruaci. V rozumném dávkování podporuje činnost jater, zlepšuje vylučování žaludečních šťáv a působí desinfekčně.
Slovutný páter Ferda k léčení s úspěchem používal česnek, cibuli nebo byliny, které nám rostou pod okny – třeba pelyněk. Na bylinkovém kurzu jsme s účastníky vzpomněli jeho recept při angíně. Je to obklad z odvaru natě, který se přikládá několikrát za den na krk. Po pár hodinách je už úleva od bolesti velmi znatelná (před mnoha lety jsem při angíně tuto metodu také úspěšně vyzkoušela).
Pelyněk obsahuje látku zvanou thujon, ale v menším množství než pelyněk pravý. Přesto není dobré užívat ho dlouhodobě a není ani vhodný pro těhotné ženy a děti.
Níže vidíte pelyněk černobýl ještě před rozkvětem
Pelyněk černobýl je velmi lahodná bylina, co se nálevu z jeho natě týká. Často je spíše zažité, že je pelyněk hořký a nálev z něj chutná odporně, ale není tomu tak. Nálev chutná příjemně sladce a také velmi hezky voní. Hořký je pelyněk pravý.
Užívá se kvetoucí nať při výše zmíněných potížích v dávce zhruba několik hrnků nálevu denně – bylinku spaříme vroucí vodou, necháme pod pokličkou 10 minut vyluhovat a přecedíme. Užívání nálevu by nemělo být dlouhodobé, ale vnímejte své tělo, které vám umí říct stop (uslyšíte to, když budete své tělo vnímat).
Pelyněk ráda přidávám k dalším bylinám ze zahrádky, které podporují trávicí činnost podobně jako pelyněk.
Jsou to třeba:
Na fotografiích vlevo kvetoucí pelyněk černobýl – uvidíte ho tak od poloviny léta až do podzimu. Vpravo je pelyněk ještě před rozkvětem zhruba na konci jara.
Listy má sytě zelené, zespodu stříbřité. Když je rozemnete mezi prsty, ucítíte typickou příjemnou vůni.
Kvetoucí nať suším a přidávám do jídel jako koření. Někdy pelyňkem posypu salát, hotové jídlo nebo ho přidám i do vařeného jídla.
Celou kvetoucí nať nechám usušit a poté zdrhnu i s listy. Pelyněk vám pomůže s trávením a podpoří i příjemnou chuť. Celé květenství a listy můžete rozmixovat, aby bylo jemnější. Můžete ho také přidat do bylinkové soli.
Pelyňků je hned několik druhů. Méně známý je zřejmě pelyněk brotan. Asi častěji se setkáváme s pelyňkem estragonem (zvaný také jako kozalec) a pelyňkem pravým, který obsahuje thujon, ale ve větším množství než černobýl. Je tedy potřeba opatrnosti při jeho užívání.
Od pelyňku černobýlu se liší především zbarvením listů – jsou stříbřité (šedavé) na obou stranách, ale i chutí – je velmi hořká.
Když ochutnáte listy pelyňku pravého, tak otrlým nejspíš jen zkřiví úsměv na rtech, ale těm, kdo na chutě divokých bylin, zejména těch hořkých nejsou zvyklí, ti ho s největší pravděpodobností velmi záhy vyplivnou… tak velmi je hořký.
Volně v přírodě jsem vídala pelyněk pravý růst spíše na jihu Moravy, ale v jižních Čechách jsem na něj už také mnohokrát narazila. Nejčastěji vyhledává kamenné zídky, slunná místa a dobře propustné půdy. Snese tedy i sucho a má rád slunce. Pokud ho chcete pěstovat, dopřejte mu tyto podmínky a nejspíš se mu u vás bude dařit.
U pelyňku pravého bych užívání nálevu spíše nedoporučovala. Lepší možností, jak pelyněk pravý užívat je ve formě prášku – rozmělnit usušenou kvetoucí nať a podávat jen špetku. Je na místě nižší dávkování.
Pelyněk pravý sušte v místnosti, kde nepobýváte (dost možná by vás začala bolet hlava). Také sběr pelyňku je lepší po částech – pokud ho sklízíte ve větším množství. Rozhodně nedoporučuji dlouhodobé užívání. Pelyněk pravý není vhodný ani pro děti a těhotné či kojící ženy.
Na fotografii vlevo je pelyněk pravý před rozkvětem (na jaře). Vpravo je žlutě kvetoucí rostlina (v létě). Listy jsou u pelyňku pravého stříbřité na rubu i líci.
O léčivých bylinkách se mnohem více než v jednom článku dozvíte v online kurzu Vůně bylin. Najdete tam recepty, popis více než 70bylin, inspirace, přehlednou navigaci a videa o bylinkách.
Kurz vás bude provázet po celý rok od jara až do zimy. O kurzu si přečtěte na této stránce.
Těším se na vás a přeji vám krásný bylinkový rok.