Zima je období, kdy se v přírodě zrovna nic moc neděje. Tedy alespoň ne očividně. V půdě pod zemí se stále něco děje a půdní procesy pracují. Nad zemí však není vidět téměř žádná aktivita. Rostliny a stromy odpočívají, což je velká inspirace pro nás ostatní…
Poslední dobou mi stále častěji přicházejí dotazy, jak si poradit se záněty močových cest a podobnými zimními neduhy. Třeba v tomto článku najdete inspiraci i pro sebe.
My lidé máme občas pocit, že musíme pracovat stále ve stejném tempu. Tento náš životní postoj nám pak často nedovolí udělat to, co dělá příroda. Připravit se na další rok.
Táhneme za sebou staré harampádí, jsme obtěžkaní vším, co si sami na sebe nakládáme, co už nám neslouží, ale jaksi jsme si nestačili ničeho všimnout. Snad jen toho, že jsme unavení, bez energie, radosti v životě a čekáme na jaro s nadějí, že se to snad zlepší…
Na jaře se obvykle přidá ještě jarní únava. Ocitáme se v začarovaném kruhu a my pak máme pocit, že z něho nelze vystoupit.
Kdysi jsem se cítila stejně. Neviděla jsem možnost, jak se ze začarovaného kruhu dostat ven. Pak se přidaly zimní potíže v podobě zánětu močových cest a má beznaděj se upevnila ještě více. Hledala jsem cesty, abych mohla ten nekonečný kruh přetnout.
Všimla jsem si, že mě moje tělo zastavuje, ale jak vystoupit z jedoucího rychlíku? To jsou samé důvody proč to nejde. Moje „ne“ se samozřejmě odrazilo i v mé realitě. Nešlo to.
Jenomže nad námi bdí nekonečně moudrý vesmír. Jeho „ne“ bylo silnější než to moje. Dnes jsem za to všechno vděčná.
Jak jsem to udělala, abych měla energii a můj život se proměnil tak, abych byla šťastná?
Ono to ani se zánětem močových cest jinak nejde. Kdo prožil, ví o čem je řeč. Měla jsem čas přemýšlet a taky vidět, že to beze mě jede dál. Uvědomila jsem si, že nemusím dělat všechno sama.
Do svého života jsem konečně pozvala odpočinek. Chodila jsem na procházky do lesa, věnovala jsem se dechu, relaxovala a pečovala jsem o sebe. Bylo mi najednou tak krásně! Zpětně vidím, že to byl proces. Nešlo to hned tak hladce.
Jestli jste na tom podobně, položte si otázku, jestli dostatečně vědomě relaxujete. Ze začátku mi stačilo pár minut relaxace denně, půl hodinky se projít. To je čas, který si pro sebe můžeme udělat všichni a nemusíme čekat na zastavení těla nemocí.
Odpočinek v posteli mi poskytl čas k zamyšlení nad tím, co je pro mě důležité. Uvědomila jsem si souvislosti a věci, které mi už neslouží. Například:
Už tohle uvědomění mi začalo dávat sílu – postavit se do té síly. Najít svou ztracenou energii. Zjistila jsem, jak je pro mě sepsání si seznamu skoro až zázračné. Zkusili jste to někdy?
Samozřejmě nestačí jen to napsat:) To bych pravděpodobně doteď byla zavalená oblečením, zaprášenými sušenými květinami, knihami, které už nechci číst a měla dál nefunkční vztah.
Dopřála jsem si potřebný odpočinek a pak jsem mohla začít konat. Knihy jsem rozdala. Oblečení také, a vztah jsem začala řešit. Otevřela jsem se svým pocitům a také pocitům a potřebám svého partnera.
Za nějaký čas jsme oba vnímali, že nepříjemné napětí mezi námi zmizelo a můžeme jít každý svou cestou. Dovolili jsme si prožít rituál rozchodu, který pomohl zahojit naše bolavé rány z minulosti. Dali jsme si dar dívat se na sebe jako na partnery, kteří si předali to nejlepší.
Asi ne nadarmo se zima pojí s energií ledvin, které souvisí se vztahy… Když na to vzpomínám, cítím, že jsem potřebovala dostatek odvahy, abych si mohla vůbec připustit, že v mém životě něco nefunguje.
Přišlo hluboké poděkování a uvědomění. Moje cesta se začala ubírat směrem, který jsem vnímala jako žádoucí. Dal mi o tom vědět vnitřní mír a pocity láskyplnosti i nadhledu.
Uvědomila jsem si, že jsem za sebou táhla těžký batoh, který už jsem dál nemohla ani nechtěla nést. S úlevou jsem zjistila, že ani není mým úkolem takové batohy za sebou vláčet. To neznamená, že všechny vztahy mají končit rozchodem, byť vlastně hezkým.
Jako důležité vnímám schopnost podívat se, co se vlastně děje. Právě v období klidu zimy, kdy můžeme odpočívat a lépe vnímat, co nám neslouží. Když tomu přidáme ještě tu odvahu, tak si nejen uklidíme v prostoru, ve kterém žijeme a bude se nám dýchat o poznání lépe, ale taky si pročistíme to cosi, co nás ve vztahu může štvát a brzdit.
Další krok byl užívání bylinek. Příroda nám nabízí mnoho darů, které můžeme použít. Na obtíže močového systému a ledvin je vynikající čaj z tužebníku jilmového, celíku zlatobýlu, přesličky rolní, břízy bělokoré, řebříčku obecného a dalších. Dopřejte si třeba následující směs:
Užívejte půl litru denně při akutních potížích zhruba deset dní. Potom si udělejte týdenní přestávku a můžete ještě pít čaj z kopřivy nebo tužebníku – jeden nebo dva týdny.
Dalším receptem na obtíže s ledvinami a moč. měchýřem je odvar s borůvkami – listy i plody (mohou být sušené nebo mražené). Povařte je pár minut ve vodě pod pokličkou, přeceďte a popíjejte během dne.
Úlevu přináší i sedací koupel z natě přesličky, dubové kůry a natě řebříčku. Bylinky společně povaříme asi čtvrt hodiny pod pokličkou a odvar přecedíme do koupele. Koupel si užijte max. dvacet minut.
- Zastavte se. Popřemýšlejte, co můžete delegovat na někoho jiného.
- Podívejte se na to, co už vám neslouží a napište si seznam věcí, které chcete mít jinak.
- Odpočiňte si a provoňte si den bylinkami.
- Poděkujte, že jste měli možnost to uvidět, prožít a jít dál tak, aby se vám dařilo.
- Můžete se zapojit do kurzu Zahrada mysli, který vám může pomoci přijmout nejen zimní období.
Někdy opravdu stačí málo, abychom se vymanili ze stereotypu a našli sami sebe. Přeji vám, abyste zimu prožívali v příjemné pohodě a byli fit na těle i duši.
Po zimě nás čeká jaro, připravte se na sběr bylinek a jarní očistu.