Rakytník řešetlákový: účinky, sběr a zpracování plodů

Čas, kdy se léto pomalu chýlí ke konci, je spojený se sběrem mnoha lahodných plodů. Některé si pěstujeme na svých zahradách, za jinými se vydáváme do přírody. Sbíráme jablka, hrušky, švestky, rakytník nebo aronii, vyrábíme povidla, pečené čaje, sirupy a další dobroty. Otevíráme se hojnosti a s vděčností přijímáme dary, které nám příroda nabízí.

Sběr a sklizeň rakytníku

Kdo už někdy rakytník sbíral, dobře ví, že jeho sklizeň není úplně snadná, ale rozhodně není nemožná. Větve jsou totiž hustě porostlé trny. Ty poskytují bezpečný úkryt i mnoha ptákům, kteří keř rádi vyhledávají. Sběr proto vyžaduje trpělivost, opatrnost a trochu času.

Abychom však měli co sklízet, je potřeba pěstovat samičí i samčí keř. Jen díky jejich opylení se na samičích rostlinách vytvoří plody.

Plody sbíráme v době zralosti, kdy jsou krásně vybarvené do oranžova. Dobrým znamením bývá i to, že se na keř začínají slétávat ptáci, kteří si na zralých plodech rádi pochutnávají. Se sklizní ale není dobré příliš otálet. Přezrálé plody při doteku snadno pukají a vytéká z nich šťáva.

Pro snazší sběr se často doporučuje odstřihnout celé větvičky s plody a uložit je přes noc do mrazáku. Druhý den jdou plody z větviček mnohem snadněji oddělit.

Po sklizni rakytník můžete ostříhat hned, nebo řez ponechat až na jaro před vyrašením pupenů.

Účinné látky a účinky rakytníku řešetlákového

Keř, který příroda vybavila četnými trny, zaujme obvykle na konci léta záplavou drobných oranžových plodů. O rakytníku je známé, že patří mezi významné zdroje vitaminu C, a právě proto ho mnoho lidí pěstuje na svých zahradách. Z jeho plodů pak připravují šťávy, džemy, rosoly, sirupy nebo prášek.

Plody rakytníku obsahují kromě vitaminu C také vitaminy skupiny B, které jsou důležité například pro správné fungování metabolismu. Vitamin C je nezbytný pro tvorbu kolagenu, a tím přispívá k normální funkci pojivových tkání, pružnosti cév (předchází vzniku aterosklerózy a zvýšenému krevnímu tlaku). Podporuje také vstřebávání železa a obranyschopnost organismu.

V neposlední řadě zajišťuje lepší hojení ran na těle i v ústech. Oba tyto vitaminy jsou zásadní i při zvýšené fyzické nebo duševní zátěži, kdy naše tělo potřebuje více podpory.

Rakytník neobsahuje látku, která by zabraňovala zničení vitaminu při sušení ani dalším zpracování. K tomu pomáhá také obsah rutinu, který navíc zajišťuje biologickou dostupnost pro organismus a ten je, jak je známo, vynikající pro naše cévy.

Další významnou látkou v plodech rakytníku je beta karoten, tedy provitamin A. Ten souvisí se správnou funkcí zraku, zdravím pokožky a jako podpora při virových onemocněních. Beta karoten patří mezi antioxidanty, které pomáhají chránit buňky před působením volných radikálů (protirakovinné působení).

Rakytník obsahuje i další cenné látky, díky kterým je vyhledávanou rostlinou pro podporu vitality organismu a činnosti jater (podpora očisty těla).

Šťáva z plodů rakytníku

Tato šťáva je mým oblíbeným způsobem, jak si rakytník dopřávám v podzimním čase. Zachovává si maximum cenných látek, které tyto výjimečné plody obsahují, a zároveň je to jednoduchý způsob, jak si jejich sílu uchovat.

Drobné oranžové plody mají výrazně kyselou chuť, přesto je můžeme ochutnat i syrové. Výborně se hodí k přípravě šťávy. Plody můžeme odšťavnit nebo použít lis na ovoce. Získáme tak šťávu, ale i drť. I ta obsahuje cenné látky a můžeme ji dále zpracovat.

Šťávu z rakytníku můžeme podle chuti přisladit a uchovat v lednici, kde vydrží několik týdnů. Ještě před příchodem chladného období si tak můžeme připravit zásobu, kterou budeme postupně využívat pro podporu obranyschopnosti organismu. Obvyklá dávka je jedna až tři čajové lžičky denně.

Při užívání jakýchkoli bylinek a plodů přírody je důležité nejen dodržovat obecná doporučení ohledně dávkování, ale také vnímat své tělo a respektovat své individuální dispozice.

Prášek z plodů rakytníku

I tímto způsobem můžeme rakytník uchovat pro pozdější použití. V prášku zůstávají zachovány cenné látky, včetně vitaminu C, pro který je rakytník tolik ceněný.

Zbylou drť, která nám zůstane po odšťavnění nebo vylisování plodů, použijeme na přípravu prášku. Drť rozmixujeme, necháme usušit a uchováme v zavařovací sklenici na suchém a tmavém místě.

V prášku ponechávám také semínka rakytníku, která obsahují cenný olej a minerální látky. Nedrtím je, aby nedocházelo k jejich žluknutí. Při užívání prášku semínka dobře rozkoušu, aby se z nich cenné látky lépe uvolnily.

Prášek můžeme zapít vodou nebo ho rozmíchat ve sklenici vody a vypít. Užívá se přibližně v množství jedné až dvou polévkových lžic denně.

Nálev z rakytníku

Plody rakytníku jsou vhodné i na přípravu nálevu. Čerstvé plody nejprve usušíme. Můžeme je nechat vyschnout na prodyšném sušáku za vhodných podmínek, kdy není příliš vysoká vzdušná vlhkost, nebo použít elektrickou sušičku na ovoce.

Dobře usušené plody následně uchováme ve skleněné zavařovací sklenici na tmavém místě. Před přípravou nálevu plody mírně podrtíme.

Na přípravu nálevu budeme potřebovat:

• 1 polévkovou lžíci usušených a mírně podrcených plodů rakytníku
• 400 ml vody

Postup přípravy:

• Plody zalijeme vroucí vodou a necháme přibližně 15-20 minut vylouhovat.
• Poté nálev přecedíme, dosladíme a popíjíme příjemně teplý.

Nálev z rakytníku můžeme zařadit v období, kdy chceme podpořit činnost jater, zdraví cév nebo pokožky a posílit se před chladným počasím.

Listy rakytníku

Stejně jako plody, tak i listy obsahují vitamin C a další cenné látky. Při sklizni je proto nevyhazujeme, ale usušíme a uchováme pro pozdější přípravu nálevu.

Nálev z listů rakytníku

Na přípravu nálevu použijeme usušené listy:

• listy zalijeme horkou vodou a přikryjeme pokličkou,
• necháme přibližně 10 minut vylouhovat,
• poté nálev přecedíme.

Z listů a plodů rakytníku si můžeme připravit také bylinnou směs s dalšími plody.

Budeme potřebovat:

• listy rakytníku,
• usušené plody rakytníku,
• plody černého rybízu (pokud je nemáme k dispozici, můžeme je nahradit usušenými borůvkami, šípky nebo trnkami).

Směs zalijeme vroucí vodou a necháme 15–20 minut vylouhovat. Poté přecedíme a podle chuti můžeme dosladit.

Sirup z rakytníku

Kromě šťávy za studena, nálevu nebo prášku si můžeme vyrobit také sirup. Ten lze uchovat a užívat po celou zimu. V zimním období může být příjemným pomocníkem pro podporu naší vitality a obranyschopnosti.

Sirupy z bylin a plodů vyrábím už nějaký čas bez použití cukru a chemické konzervace. Jsem přesvědčena, že i tímto způsobem můžeme šetrně zpracovat dary přírody bez látek, které našemu tělu příliš neprospívají.

Jestli s vámi tato cesta rezonuje, vyrobte si sirup jiným způsobem. Dostanete nejen psaný návod, ale i videa se spoustou tipů a receptů na zpracování letních i podzimních plodů a bylinek.

Kompletní návod na výrobu sirupu z rakytníku (a dalších plodů a bylinek) najdete tady.

Když horké léto zvolna přechází do barevného podzimu, vnímáme citelnou změnu energie. Ranní mlhy nás zahalují do svého tajemného hávu, jako by nám chtěly připomenout, že nastává čas zahřát se a pečovat o sebe zase trochu jinak než v létě.

Buďme k sobě laskaví a vnímejme své tělo. Ne všechny bylinky jsou vhodné pro všechny.